Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Kreativní národ

Gabriela Daniszová

Dnes při návštěvě výstavy Kreativ na Černé louce mě napadlo, jak jsme my Češi kreativní a zručný národ. Davy maminek s dětmi se prodíraly uličkami třípatrové výstavy tvoření, tvůrčích dílen i materiálů. Děti nadšeně navlékaly korálky, malovaly na hedvábí, vyráběly z papíru a kreslili na hrníčky i vánoční ozdoby. Procházela jsem prodejní výstavou a sledovala, co lidé kupují. V kurzu byly korálky všeho druhu. Také látky na výrobu tašek, polštářů, zástěrek a šití kapsářů. Na dračku šly také vlny, háčkovací příze nebo vlna na pletení dek a přehozů. A tak jsem si smutně vzpomněla na moji poslední návštěvu Prahy. Praha jako hlavní město, a město, na které jsem hrdá a kdykoliv přijíždím. a vidím první domy na předměstí, tak mám zvláštní pocit vlastenectví a hrdosti. Bohužel tento pocit se téměř rozplyne při návštěvě uliček okolo Staroměstského náměstí nebo uliček malostranských. Tolik “zlatých českých ručiček” je mezi námi a my tam můžeme koupit jen vietnamské potraviny, kýče v podobě ruských panenek, čepic z rudou hvězdou, nevkusných magnetů a předražených hloupostí. Kde jsou ta česká řemesla a český um? Kováři, hrnčíři, švadlenky, perníkáři, pekaři nebo skláři a bylinkáři? Co si pomyslí zahraniční turista o naší kultuře, když si do Japonska, Ruska nebo Francie odváží ty drahé nevkusné předměty? A proč tolik našich zručných a chytrých lidiček je tak úspěšných právě v zahraničí? Jak hrozně jsem hrdá na Jardu Jágra, Bohdana Pomahače a všechny, kteří se prosadili a píšou o nich zahraniční média!!!