Sedím na kávě

Sedím zrovna na kávě ve své oblíbené kavárně a piju výbornou kávu. Přemýšlím o tom, kam se posunula moje profesní dráha. Od uhoněné prodejkyně nových vozů jsem se přes obchodního zástupce úvěrů na motorová vozidla přehoupla přes reality zpět k prodeji vozidel a zpět k realitám, financím, investicím. A jsem za tuto 30ti letou dráhu ráda a jsem vděčná všem a všemu, kdo mne na této cestě provázeli. Ráda vzpomínám na všechny kolegy i všechny majitele firem, pro které jsem pracovala. Včera jsem jednu ze svých bývalých „hřišť“ navštívila a byla jsem tam velmi překvapená z nervozity mezi zaměstnanci, divná atmosféra, divné vztahy, divné kafe. A proto jsem dnes šťastná, že jsem ráno v klidu vstala, protáhla jsem se jógou, nakrmila a pomazlila jsem syna i zvěřinec, vhodně jsem se oblékla dle své nálady a dle svého vkusu, v klidu jsem vysadila dítě ve škole a v klidu jsem dorazila do kanceláře a v klidu jsem udělala kus papírové práce. A v naprostém klidu jsem dorazila na oblíbenou kávu do oblíbené kavárny. Ne, nikdo mě neživí. Ne, nikdo mě nedotuje. Ne, nikdo mi neposílá pravidelně výplatu. Ale nikdo mě již nediktuje pracovní dobu, kdy nesmyslně sedíte na židli, koukáte do počítače a doufáte, že se klient objeví ve dveřích a je vám v podstatě jedno, jestli koupí nebo ne, protože odměna je tak minimální, že je to opravdu jedno. A nikdo mi nebude diktovat co na sebe a jaké boty a jaký účes budu nosit. A nikdo mi nebude určovat jak budu trávit svůj volný čas a víkend. Jsem sama zodpovědná za sebe, firmu, rodinu, spolupracovníky a jsem šťastná!!! Užívejte si život plnými doušky. Vaše Gabka